Komentář k vývoji na finančních trzích

Hlavní události:

Demokraté vyhráli jak Sněmovnu, tak Senát
Akcie po delší době procházejí korekcí
ČNB pokračuje ve zvyšování sazeb až na 4 %

Změna za 12 měsíců u vybraných indexů

Shrnutí aktuální situace

Začneme tou nejdůležitější zprávou, kterou jsou výsledky amerických Midterms. Tam demokraté zvítězili jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. Ovládají tedy obě komory a mohou vytvářet nové zákony.

Jenže v prezidentském křesle až do konce roku 2028 zůstává Donald Trump, který ty důležité zákony může vetovat. A na to demokraté nemají v Senátu potřebné 2/3 hlasů, takže se často mohou dostat do patové situace, např. u dříve zavedených cel.

Jaký to ale mělo dopad na akciové trhy a co se očekává do budoucna? Ve středu po volbách na to akcie reagovaly pozitivně a index S&P 500 rostl téměř o 2 %. Negativní to ale bylo pro technologické a hlavně polovodičové firmy. Tam přišly poklesy o několik procent.

Poklesy pokračovaly i další den a vzalo to s sebou i celý technologický sektor. Samotný NASDAQ 100 za jediný den klesl přes 6 % a nakonec klesal i index S&P 500 až o 4 % za jediný den. Po delší době šlo o vcelku velké poklesy. Od vrcholů v případě indexu S&P 500 je ale pokles zatím pouze 6 % a na technologickém indexu 15 %. Jedná se spíše o menší korekci.

Proč ale najednou začaly akcie klesat? Důvodem je volební program demokratů, kteří chtějí zastavit výstavbu nových datacenter na území USA. Hlavně v Texasu v čele s novou guvernérkou Hinojosaovou. Ono datacentra, umělá inteligence a tohle všechno kolem je skvělý technologický pokrok, ale dopadem je velký růst cen elektřiny a dalších komodit. A okolním obyvatelům v USA to logicky vadí.

Dokonce proběhlo místní hlasování ve 41 okresech a rovnou 40 z nich je pro omezení výstavby datacenter. Uvidíme, jaké to bude mít reálné dopady a jestli to skutečně demokraté dotáhnou do konce, nebo jde jen o ukázku slibování ve volebním programu. Ty největší stavitelé datacenter (big techy) si ale pravděpodobně cestu najdou. Bude to složitější a náklady budou vyšší, ale pokrok se ve výsledku nezastaví. A ani to není žádoucí, aby Čína dostala šanci USA předehnat.

A jak se dařilo ostatním aktivům? Zlato nadále klesalo a dostalo se až na 3 900 USD. Po volbách opět vyrostlo na 4 050 USD. Celkově ale zlato není příliš atraktivní v období růstu úrokových sazeb.

Ropa nám po volbách klesala a dostali jsme se až na úroveň kolem 90 USD. V očekávání je tak deeskalace konfliktu v Íránu.

Bitcoin po nedávném růstu znovu klesá a i po amerických volbách propadl přes 5 % za jeden den. Aktuálně je tak na úrovni kolem 76 000 USD.

Shrnutí makra

Přesuňme se ale k důležitým makroekonomickým ukazatelům a začněme meziroční mírou inflace v ČR, která vyšla za září až na úrovni 2,5 %. Vysoká cena ropy se začíná promítat i do dalších oblastí a očekává se i nárůst na 3 % v roce 2027.

ČNB zasedala 5. 11. 2026 a zvýšila úrokové sazby až na 4% hranici. Samotné hlasování ale proběhlo těsně, 4 proti 3. Změnilo se však také očekávání do budoucna – inflace na vyšších úrovních a ČNB očekává další zvyšování sazeb do příštího roku.

Meziroční míra inflace za září v USA vyšla na 3,7 % kvůli ropě držící se nad 100 USD. Do dalších měsíců se opět očekává inflace nad 3% hranicí.

Americká centrální banka zasedala 28. 10. 2026 a ponechala úrokové sazby na stávající úrovni 4 %. Očekávání ohledně zvýšení připadá až na to další, prosincové zasedání. Tam ještě nedávno byla až 90% pravděpodobnost zvýšení. V příštím roce budeme pravděpodobně pokračovat.

Co se týká výsledků meziroční inflace v Evropě, pak ta za měsíc září vyšla na úrovni
3,8 %. Dokonce se do dalších měsíců očekává růst až na 4 %.

ECB na posledním zasedání 29. 10. také ponechala úrokové sazby na 2,65 %. Pro příští rok ale nadále počítá s jejich zvyšováním a měly by se dostat až nad 3% hranici.

ČR

Meziroční míra inflace v ČR vyšla za září až na úrovni 2,5 %. Vysoká cena ropy se začíná promítat i do dalších oblastí a očekává se i nárůst na 3 % v roce 2027.

ČNB zasedala 5. 11. 2026 a zvýšila úrokové sazby až na 4% hranci. Samotné hlasování ale proběhlo těsně, 4 proti 3.nee

Změnilo se však také očekávání do budoucna – inflace na vyšších úrovních a další zvyšování sazeb do příštího roku. Inflaci ČNB očekává přes 3 % pro rok 2027 a předpokládá také zpomalení růstu HDP.

Na druhou stranu 5leté výnosy poslední 2 týdny klesaly a dostali jsme se dokonce na úroveň 4,6 %. Po delší době tak dochází k poklesu a mělo by to ulevit i hypotečnímu trhu.

To se ale projeví až později, protože kvůli velké poptávce nadále roste průměrný úrok na hypotékách a aktuálně jsme na 5,79 %.

USA

Meziroční míra inflace za září v USA vyšla na 3,7 % kvůli ropě držící se nad 100 USD. Do dalších měsíců se opět očekává inflace nad 3% hranicí.

Úroková sazba v USA (aktuální predikce)

Ale někteří členové Fedu chtěli zvyšovat už nyní a dávali tím najevo, že je potřeba zvyšovat rychleji. Od října však už dochází i ke snižování výnosů na amerických dluhopisech, jak těch 10letých, tak 30letých, což bude mít na akcie ve výsledku pozitivní dopad.

Index S&P 500 během října mírně klesl – o 0,88 %. Jenže po volbách klesal o několik procent a aktuálně jsme pod vrcholy o více než 6 %, na úrovni kolem 7 400 USD.

Evropa

Co se týká výsledků meziroční inflace v Evropě, pak ta za měsíc září vyšla na úrovni
3,8 %. Dokonce se do dalších měsíců očekává růst až na 4 %.

ECB na posledním zasedání 29. 10. také ponechala úrokové sazby na 2,65 %.

Úroková sazba ECB (predikce)

Pro příští rok ale nadále počítá s jejich zvyšováním, měly by se dostat až nad 3% hranici. Velkým tématem byly také nepokoje ve Francii a rostoucí výnosy francouzských státních dluhopisů. Tam se 10leté výnosy dostaly nad hranici přes 5 % a byly dokonce dražší než v Itálii nebo Řecku.

Francii totiž nadále roste zadlužení, schodek je v deficitu a ve vládě nejsou schopni se dohodnout na kompromisu. Francouzský index v reakci na to od srpna klesá a jsme více než 10 % od vrcholů.

Evropské akciové indexy se kromě Francie držely, konkrétně MSCI Europe vyjádřený v dolarech si za říjen připsal 0,39 %.