Vysoké úrokové sazby, které centrální banky používají jako nástroj ke zkrocení inflace, si vyberou svou daň a způsobí pokles řady ekonomik. Uvedla to britská poradenská společnost Centre for Economics and Business Research (CEBR). Česká republika vstupuje do recese, podle ekonoma Jana Čapka má být mělká.
Výkon světové ekonomiky poprvé v roce 2022 překonal hranici 100 bilionů dolarů (2 282,5 bilionů korun). CEBR varuje, že rok 2023 už tak pozitivní nebude. „Je pravděpodobné, že světová ekonomika bude v příštím roce čelit recesi, a to v důsledku zvyšování úrokových sazeb v reakci na vyšší inflaci,“ uvedl Kay Daniel Neufeld ze společnosti CEBR.
CEBR také upozorňuje, že v boji s inflací ještě není vyhráno a centrální bankéři mohou zvyšovat úrokové sazby i nadále, a to i navzdory negativům, které s sebou zpřísňování měnové politiky může přinášet. Podle CEBR budou vysoké úrokové sazby brzdit ekonomický růst nejen v nadcházejícím roce, ale i v dalších letech.
Zjištění CEBR jsou pesimističtější než prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF). Instituce v říjnu varovala, že země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik – USA, Číny a eurozóny – bude slábnout. Mezinárodní měnový fond také uvedl, že v roce 2023 existuje 25procentní šance, že globální HDP poroste o méně než 2 procenta.
Výkon světové ekonomiky poprvé v roce 2022 překonal hranici 100 bilionů dolarů (2 282,5 bilionů korun). CEBR varuje, že rok 2023 už tak pozitivní nebude. „Je pravděpodobné, že světová ekonomika bude v příštím roce čelit recesi, a to v důsledku zvyšování úrokových sazeb v reakci na vyšší inflaci,“ uvedl Kay Daniel Neufeld ze společnosti CEBR.
CEBR také upozorňuje, že v boji s inflací ještě není vyhráno a centrální bankéři mohou zvyšovat úrokové sazby i nadále, a to i navzdory negativům, které s sebou zpřísňování měnové politiky může přinášet. Podle CEBR budou vysoké úrokové sazby brzdit ekonomický růst nejen v nadcházejícím roce, ale i v dalších letech.
Po svátcích se Češi vydávají na nákupy. Výprodeje budou delší i férovější
Zjištění CEBR jsou pesimističtější než prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF). Instituce v říjnu varovala, že země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik – USA, Číny a eurozóny – bude slábnout. Mezinárodní měnový fond také uvedl, že v roce 2023 existuje 25procentní šance, že globální HDP poroste o méně než 2 procenta.
Další předpovědi CEBR
Čína předběhne USA a stane se největší ekonomikou světa nejdříve v roce 2036. To je o šest let později, než se původně očekávalo.
Indie se do roku 2032 stane třetí největší ekonomikou na světě.
Navzdory ne příliš pozitivním vyhlídkám na nejbližší období se má podle CEBR do roku 2037 světový ekonomický výkon zdvojnásobit. Důvodem je zejména to, že rozvojové ekonomiky postupně dohánějí ty bohatší. Do roku 2037 mají země východní Asie a Tichomoří tvořit více než třetinu celosvětového ekonomického výkonu a podíl Evropy se zmenší na méně než pětinu.
Recese v Česku má být mělká
Česká republika se nevyhne recesi. Podle ekonoma Jana Čapka z Národního institutu SYRI již recese začala. Měla by trvat krátce a povede k poklesu hrubého domácího produktu v jednotkách procent. U inflace očekává ekonom postupný pokles k pěti procentům na konci příštího roku z nynějších dvouciferných hodnot.
Podle dat Českého statistického úřadu ekonomika letos poprvé mezičtvrtletně klesla ve třetím čtvrtletí, kdy podle zpřesněných dat pokles HDP proti druhému čtvrtletí činil 0,2 procenta. Za recesi je obecně považováno období poklesu ekonomické aktivity, statistici za technickou recesi považují mezičtvrtletní pokles HDP v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích. Předběžný odhad HDP za čtvrté čtvrtletí zveřejní ČSÚ 31. ledna.
Ve Švédsku klesly ceny nemovitostí, zemi to může uvrhnout do silné recese
„Očekávám, že z recese by se ekonomika mohla dostat koncem příštího roku,“ řekl Čapek, který se věnuje fiskální politice a makroekonomickým predikcím. A zatímco míra nezaměstnanosti byla ve třetím čtvrtletí 2,3 procenta, očekává, že během recese poroste na čtyři procenta. „Některé podniky budou utlumovat činnost, nebo dokonce skončí,“ míní Čapek.
Čapek také vysvětlil, proč očekává postupný pokles inflace. „Ačkoli má současná inflace více různých příčin, zvýšená spotřebitelská poptávka způsobená naspořenými penězi z období covidových uzávěr byla jedním z významných faktorů. Poptávkové faktory však již slábnou a lze očekávat, že v příštím roce budou oslabovat i další příčiny inflace, proto začne významně klesat až někam k pěti procentům,“ uvedl Čapek.
Problémy mohou mít ti, kteří žijí sami
To však podle něj neznamená, že by se lidé dostali z finančních problémů, naopak u některých se problémy prohloubí a u některých dalších se objeví. Problémy budou mít zejména ti, co žijí sami. Aktuální studie ukazují, že se příjmová chudoba domácností zvýšila z loňských devíti až 12 procent na letošních 14 až 17 procent.
„Při podrobném pohledu zjistíme, že jednou ze skupin obyvatel, na které příjmová chudoba dopadla nejvíce, jsou zejména samostatně žijící senioři. U této skupiny došlo k markantnímu nárůstu podílu domácností s příjmem pod hranicí chudoby k lednu 2022, ale v posledních dvou kolech průzkumu (koncem září a začátkem listopadu) již můžeme pozorovat znatelný pokles, kterému napomohly valorizace penzí v průběhu tohoto roku,“ řekl Čapek.
Meziroční inflace podle údajů statistiků v listopadu zrychlila na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta. V září byla nejvyšší od prosince 1993, spotřebitelské ceny meziročně stouply o 18 procent.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cebr-svetova-ekonomika-recese-urokove-sazby.A221227_122107_eko-zahranicni_rie